(PERMA)KULTURNÍ FÓRUM: Pro České Budějovice 2028 začal rok zapouštění kořenů
Minulý týden proběhla každoroční programová konference Českých Budějovic – Evropského hlavního města kultury 2028, (PERMA)KULTURNÍ FÓRUM. Ústřední téma letošní dvoudenní konference byla udržitelnost. U příležitosti fóra bylo uzavřeno memorandum o spolupráci s Nadačním fondem Broumov - město kultury - druhým finalistou soutěže o titul Evropské hlavní město kultury.
Rok 2024 je Rokem zapouštění kořenů. V našem pojetí vytváření silných kořenů a propojeného mycelia podporuje udržitelné kulturní prostředí. Proto je UDRŽITELNOST také klíčovým tématem pro České Budějovice 2028. Cílem fóra bylo zaměřit se na udržitelnost optikou 3 oblastí vítězné přihlášky EHMK - PÉČE, PROPOJENÍ a TVORBY, a to skrze představení nejlepší tuzemské i mezinárodní kulturní praxe.
Letošní ročník (PERMA)KULTURNÍHO FÓRA byl rozdělen do dvou dnů - první den byl věnován řečnickým panelům - udržitelnost jako péče, propojení a tvorba. Druhý den bylo na panely navázáno praktickými workshopy.
Konference přivítala významné hosty a řečníky z tuzemské i mezinárodní scény - představila přední odborníky jako je Shawn Antoni Wright (The Penguin Project, Trans Europe Halles network), Stefan Teisanu (Cluj Cultural Centre, Culture Next network) nebo Laura Welzenbach (Ars Electronica Festival).
UDRŽITELNOST JAKO PÉČE
Konferenci zahájil blok s názvem “Udržitelnost jako péče”. V rámci něho zazněly otázky: Jaké podmínky potřebuje kulturní sektor k tomu, aby mohl dlouhodobě prosperovat? Jaké výzvy před sebou mají kulturní organizace dnes? Je péče základním principem udržitelného fungování organizace nebo nadstavbou?
Prvním řečníkem byl Shawn Antoni Wright z The Penguin Project a Trans Europe Halles network. Jak neztratit zápal při práci v nezávislých kulturních centrech? Wright v rámci svého příspěvku představil The Penguin Project a jeho nástroje a metody, které pomáhají kulturním pracovníkům si na tuto otázku odpovědět. Tento mezinárodní projekt vznikl v Innsbrucké kulturní centru Die Bäckerei - Kulturbackstube, které přistupuje s péčí k týmu organizace, ke komunitě návštěvníků a diváků i k životnímu prostředí.
The Penguin Project nemají v názvu tučňáka jen tak náhodou. Slouží jim jako velmi konkrétní metafora toho, jak (pracovní) prostředí určuje, nakolik můžeme projevit svůj vrozený potenciál. Ukazují na tučňáka, který se pohybuje na ledu - nemotorně, těžce v kontrastu s mrštným, rychlým a elegantním tučňákem ve vodě. Jinými slovy, v závislosti na kontextu buď bojujeme nebo plaveme. Pokud kontext podporuje naše vlastnosti/schopnosti, můžeme se pohybovat bez námahy, pokud ne, naše cesta je obtížná.
Druhým řečníkem byl Petr Dlouhý - kurátor a kreativní producent v oblasti nezávislého performativního umění. Od roku 2021 je členem uměleckého týmu Studio ALTA, kde se stará o vytváření nových formátů zpřístupňování institucí pro specifické cílové skupiny a o vzdělávací aktivity směřované k rozvoji uměleckých praxí.
Dlouhý představil několik zcela konkrétních příkladů péče, kterými se zabývá ve Studiu ALTA. Mluvil o nastavování zdravého prostředí v kulturních organizacích, kterým není jedno péče o mezilidské vztahy.
Studio ALTA působí na kulturní scéně od roku 2028. Vznikl v pražských Holešovicích jako prostor pro tvorbu zejména tanečního a fyzického divadla. Postupem času se studio rozrostlo na multikulturní centrum a tvůrčí hub, který propojuje umělce, veřejnost a různorodé komunity. V roce 2023 otevřeli nové zázemí v Libni, v budově bývalého Panského pivovaru.
Poslední řečnicí tohoto bloku byla vedoucí edukace v broumovské Maiwaldově akademii Pavla Semeráková, která se na téma Udržitelnost jako péče zabývala z environmentální perspektivy. V Broumově už řadu let rozvíjí benediktinský odkaz trvale udržitelného života. Petra vede také Dětskou galerii Lapidárium, kde spolu s umělci, kurátorem a lektory přibližuje současné umění dětem. Jejím hlavním zájmem je umění, edukace a práce s publikem.
UDRŽITELNOST JAKO PROPOJENÍ
Kam až sahají naše vztahy? Jak přispívají kvalitní partnerství k dlouhodobé udržitelnosti a kontinuitě? Jak vytvářet dlouhodobá partnerství a pečovat o ně? Jak vytvářet synergie?
Rozhodnutím vstoupit do soutěže o titul Evropské hlavní město kultury se každé město zavazuje už během fáze kandidatury investovat do projektu nemalé finance, čas i energii a kreativitu mnoha lidí. Abychom takovou investici od začátku vnímali jako udržitelnou i v případě, že město titul nezíská, je potřeba od počátku vytvářet kvalitní partnerství. Své o tom ví kulturní manažer Stefan Teisanu, ředitel Kulturního centra Kluž. Přestože v Rumunsku titul pro rok 2023 získalo město Temešvár, Kluž realizovala většinu projektů, se kterými se do soutěže hlásila. Kluž zároveň iniciovala vznik sítě Culture Next, která vytváří synergie a možnosti spolupráce mezi kandidáty na EHMK, vítězi i poraženými. Součástí této sítě jsou České Budějovice i Broumov.
Jsme moc rádi, že jsme na fóru mohli přivítat i zástupkyně týmu Broumov 2028+ Marii Silondi, Pavlu Jenkovou a Žanetu Vávrovou. Jak budovat dlouhodobé vztahy s rozdílnými skupinami obyvatel a proč je o ně potřeba neúnavně pečovat? Broumovskou zkušenost (nejen) z kandidatury města na titul Evropské hlavní město kultury nám přijely předat členky týmu, který kandidaturu připravoval. Marie Silondi kandidaturu vedla a koordinovala, Pavla Jenková měla na starosti zapojování veřejnosti a Žaneta Vávrová jako ředitelka Vzdělávacího a kulturního centra Broumov prohlubovala vztahy s mezinárodními partnery. Všechny v práci pro Broumovsko nadále pokračují a rozvíjejí to, co se díky kandidatuře odstartovalo.
Centrum REZI.DANCE v jihočeských Komařicích je prvním rezidenčním domem pro živé umění u nás. Je zároveň důkazem, že rezidence může mít mnoho podob. Je to místo a čas pro zastavení, odpočinek, výzkum nebo naopak tvorbu a soustředěnou práci. Ředitelka REZI.DANCE Markéta Hrdlička Málková mluvila o rovnocenné důležitosti samoty i setkávání, o navazování vztahů s umělci i místní komunitou a o důležitosti síťování. Markéta je členkou několika grantových komisí a členkou dramaturgické rady České taneční platformy a Nové krve na scéně. Od roku 2023 je předsedkyní oborové organizace Vize Tance.
V listopadu loňského roku vznikla Kulturní a kreativní federace. Jejím cílem je spojovat kulturní a kreativní sektor, zastupovat jeho zájmy a být transparentním komunikačním kanálem s veřejnou správou. KKF chce spolupracovat s asociacemi, kulturními institucemi, neziskovými organizacemi, veřejnou správou, podniky kulturních a kreativních odvětví nebo firmami využívající jejich služeb. Chce být připomínkovým místem v rámci meziresortního připomínkového řízení, koordinovat spolupráci členů, zapojovat se do evropských iniciativ, mapovat světové trendy a zajišťovat odborné zázemí pro efektivní podporu českého kulturního a kreativního sektoru. O vytváření vztahů napříč sektorem mluvil prezident KKF a specialista na kulturní a kreativní sektor Jakub Bakule.
UDRŽITELNOST JAKO TVORBA
Uvědomujeme si jaké má naše práce dopady na životní prostředí a jaké to může mít důsledky? Jaký potenciál mohou mít příznivé dopady naší práce nejen na prostředí, ve kterém tvoříme, ale také na lidi, kteří v něm žijí? Můžeme začít ze dne na den dělat věci jinak? Jak změnu komunikovat? Jak jít příkladem? A proč zároveň nepřestat tvořit?
Vedoucí Ars Electronica Export Laura Welzenbach představila dynamickou sféru organizace stojící za festivalem Ars Electronica v Linci, její strategické zaměření a orientaci na udržitelnou festivalovou praxi. Výchozím bodem této cesty byl rok 2009, kdy se Linec stal Evropským hlavním městem kultury. Jako vedoucí Ars Electronica Export Laura vytváří zážitky prostřednictvím propojení umění a vědy. V minulosti vedla program uměleckých rezidencí v newyorském Eyebeamu, byla výkonnou manažerkou festivalu sound:frame ve Vídni, spolupracovala s uměleckými organizacemi, jako je Guggenheimovo muzeum nebo Rakouské kulturní fórum v New Yorku.
Cirkulární dům je jedním z projektů, které jsou součástí přihlášky Českých Budějovic na Evropské hlavní město kultury. Cirkulární dům staví na dlouholeté zkušenosti českobudějovického re-use centra KABINET CB a spojuje v sobě principy environmentální udržitelnosti a sociálního podnikání. Současně vytváří do určité míry servisní, technické a produkční zázemí pro aktivity EHMK i dalších kulturních organizací. Projekt představila jeho kurátorka Dana Kalistová. Dana je také předsedkyní České federace nábytkových bank a re-use center.
Ve světě plném změn a výzev představuje kreativita nejen uměleckou dovednost, ale především jednu z klíčových kompetencí pro udržitelnou budoucnost. Kreativita společně s kreativním a kritickým myšlením představují nástroje, které nám dovolují adaptovat se současným výzvám a vytvářet inovace pro lepší budoucnost. Projekt Kreativní mysli podněcuje rozvoj kreativity a kritického myšlení u dětí již od útlého věku a dělá z nich skutečné tvůrce. Projekt podněcuje dovednost hledat nové možnosti a příležitosti, podporuje mezioborovost a učí děti pracovat s moderními technologiemi tvůrčím způsobem. Vede tak děti ke spolupráci a učí je otevírat složitá témata z různých perspektiv a úhlů pohledu. Jeho kurátorem je Tomáš Novotný, lektor, kurátor a kreativec, který posledních deset strávil v největší dětské galerii v čechách - galerii Sladovna v Písku, kde také několik let vedl edukační oddělení. Spolu s metodičkou Lucií Markovou teď Tomáš připravuje platformu pro kreativní vzdělávání pro Jihočeský kraj.
Memorandum o spolupráci
V rámci (PERMA)KULTURNÍHO FÓRA České Budějovice 2028, z. ú. uzavřely s druhým finalistou soutěže s Nadačním fondem Broumov – město kultury, memorandum o spolupráci. Spolupráce přinese součinnost při v naplňování cílů EHMK v národním i mezinárodním prostoru, a to zejména na úrovni kulturního a uměleckého programu, ale také kulturní strategie, marketingu a PR, cestovního ruchu, kreativního vzdělávání a práce s veřejností.
