Budějovice Evropským hlavním městem kultury 2028

Co titul městu přinese? 

Myšlenka Evropských hlavních měst kultury (EHMK) se rozvíjí již do roku 1985, kdy tuto svou vizi kulturní spolupráce evropských států přednesla na půdě Evropského společenství řecká ministryně kultury Melina Mercouri. Vznik iniciativy Evropských hlavních měst kultury byl zlomovým milníkem ve vnímání kultury jako pojítka mezi evropskými státy. Nyní pomáhá tento titul kulturnímu i ekonomickému rozvoji evropských měst a celých regionů.

Titulem EHMK se mohlo pyšnit už více než 60 evropských měst, od metropolí po desetitisícová městečka. Titul již získala také Praha (2000) a Plzeň (2015) nebo naše partnerské město Linz (2009). Jen o vlásek letos unikl titul pro rok 2026 našemu slovenskému partnerskému městu Nitra (gratulujeme Trenčínu). Všechna tato města mohou potvrdit pozitivní dopady kandidatury na kulturní i ekonomický rozvoj města. Je nám potěšením se k těmto městům přidat.

Evropským hlavním městem kultury už dávno nejsou jen metropole

Zisk titulu není zdaleka jen otázkou mezinárodní prestiže, hlavní užitek z něj mají mít obyvatelé města. Původně bylo Evropské hlavní město kultury voleno na základě historie daného města a bohatství jeho kulturní nabídky. V současné době je udělení titulu spíše podnětem ke kulturnímu rozvoji a strukturálním změnám v daném městě.

Rozhodující není velikost měst ani jejich rozpočet, dávno už titul nezískávají jen metropole. Důležitý je potenciál k rozvoji kulturních a kreativních odvětví, mezinárodní spolupráce i participace vlastních občanů. Výhodu má vlastně ten, kdo má co změnit.

Důležitým argumentem pro podání přihlášky je fakt, že už její příprava je významným akcelerátorem ke kulturnímu rozvoji města. Nutnou podmínkou kandidatury je propracovaná dlouhodobá kulturní strategie. Některá města z ní dokázala těžit ještě roky po kandidatuře, to mnohdy i bez zisku samotného titulu. Příprava přihlášky a kulturní strategie tak zcela jistě není marnou investicí.

Co může kandidatura přinést?

Kandidatura na EHMK má ve svých důsledcích logickou ekonomickou obhajobu ve zvýšení počtu návštěvníků, zvýšení tržeb a odvodů apod. Primárním cílem kandidatury ale přesto nemá být ekonomický zisk, ale zásadní a dlouhodobá proměna kulturní politiky města, zlepšení kulturní infrastruktury, celkové zkvalitnění prostředí pro rozvoj kulturních a kreativních odvětví s přesahem do vzdělávání či sociálních služeb.

Kandidatura přichází v případě Budějovic v pravý čas zejména s ohledem na plánované investice do kulturní infrastruktury. Po dlouhých letech je asi nejblíže své realizaci např:

• Rekonstrukce KD Slavie a jejího okolí - Slavie se bude přestavovat a dostavovat podle návrhu zahraničních architektonických studií – pařížského Ateliér Chaix & Morel et Associé a vídeňského Christian Anton Pichlera architekt Jan Proksa. Ta zvítězila v architektonické soutěži pořádané městem od září 2019 do července 2020. Projekt rekonstrukce domu vč. jeho dostavby směrem k Jihočeskému muzeu a revitalizace okolních prostor má již stavební povolení. Samotná výstavba by měla začít začátkem roku 2023. 

• Rekonstrukce Domu umění - v roce 2023 by měl rekonstrukcí projít také Dům umění. Vznikne zde Centrum současného umění a architektury. Kromě větší výstavní plochy zde vznikne vzdělávací centrum, experimentální prostor.

• Senovážné náměstí - aktuálně probíhá druhé kolo mezinárodní architektonické soutěže na urbanistické řešení prostoru Senovážného náměstí s možností vzniku nové galerijní budovy pro Alšovu jihočeskou galerii.

• Město a voda - proměna okolí budějovických řek probíhá na základě studie nazvané Město a voda v různých etapách. Prvními náznaky jsou např. veřejná mola, nová náplavka vznika u Dlouhého mostu, aktuálně je ve fázi výstavby nový park Dukelská, připravuje se projektová dokumentace na proměnu Zátkova a Jiráskova nábřeží (vznik tzv. Slunečního ostrova).

• Park Háječek - aktuálně probíhá v soukromých rukách rekonstrukce altánu, vzniknout by zde měla do konce roku nová kavárna, město avizuje v nadcházejících letech vypsání architektonické soutěže na urbanistické řešení celého parku.
• Podpora alternativních komunitních prostor - př. Žižkárna, záměr odkupu bývalého kina Mír v Suchém Vrbném.

• Důležitá veřejná prostranství na sídlištích a v městských čtvrtích - revitalizací by mělo projít náměstí před KD Vltava, připravuje se rozšíření parku 4Dvory nebo proměna náměstíčka U Juvelu.

• Podpora participativních projektů - od roku 2020 město vyhlašuje každoročně výzvu tzv. participativního rozpočtu, ve kterém jsou podpořeny projekty navržené přímo občany, řada těchto projektů je kulturního charakteru.

Ve městě funguje relativně stabilní a široká kulturní komunita, celá řada pořadatelů a podnikatelů v kulturních a kreativních odvětvích. Jejich práci a talent může projekt Evropského hlavního města kultury ukázat po celé republice i v celé Evropě. Kandidatura pro ně může být navíc tolik potřebným impulsem v současné složité situaci, kdy se kultura a společenský život vypořádává s následky pandemie.

Soutěž o titul Evropské hlavní město kultury je bezesporu velkou výzvou.

A my se jí nebojíme. Díky vám!

V dalších částech webu se dočtete více o procesu tvorby kulturní strategie, odpovíme na nejčastěji kladené otázky, provedeme vás kulturním programem a nabídneme možnosti se zapojit do příprav kandidatury.